|
| |
|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
|
|
Masakry v Lidicích a Klakovské dolině - srovnání mediální reprezentace a historické reflexe
Jaroš, Martin ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Bakalářská práce analyzuje skrze diskurzivně-historický přístup a další sociologické koncepty přítomnost tendenčnosti či instrumentalizace v dobovém tisku a vývoj společenské diskuze k tématu vypálení obce Lidice a osad Kľak a Ostrý Gruň; konkrétně sleduje míru informovanosti a mediální obsahy vybraných periodik od doby protektorátu Čech a Moravy, přechodného období existence Slovenského štátu, přes 40 let komunistické éry, po obnovená či nově vzniklá periodika listopadu 1989, až do současnosti, tj. roku 2017, a to až na výjimky po dekádách, vždy v den výročí události. Práce se snaží potvrdit hypotézu, že citlivé historické události bývají vykládány tendenčně, poplatně aktuálnímu režimu, a to skrze (v tomto případě) tištěná média; ať už vládní, opoziční, nebo i ta, která se snaží se o (politickou) nestrannost a nezaujatost.
|
|
|
Srebrenica jako symbol v mezinárodní politice
Bachmanová, Dominika ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá masakrem ve Srebrenici, který se odehrál během války v Bosně a Hercegovině v roce 1995. V teoretické části je objasněn pojem symbol používaný v rámci mezinárodních vztahů. Dále etnický vývoj na území bývalé Jugoslávie, stejně tak jako události vedoucí k masakru. V praktické části se práce snaží odpovědět na otázku, zda se srebrenický masakr na základě komunikace v médiích stal symbolem a jestli má případně specifický význam.
|
|
|
Srebrenický masakr a jeho různorodá percepce v odborné literatuře
Šanca, Filip ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Srebrenický masakr zůstává opředen mnoha nejasnostmi. Pohledy autorů na něj se diametrálně odlišují snad ve všech ohledech. Tragédie byla využívána jako nástroj propagandy. Nejen kvantita obětí, ale i samotná fakta byla upravována podle konkrétních potřeb. Žádné ucelené pojednání o rozdílnostech ve vnímání tohoto aktu pravděpodobně neexistuje; a když, tak opět účelově zkreslené. Cílem mé práce nebude bezpodmínečně určit, která ze stran byla v právu a která z nich výrazněji měnila dějiny jejich nekritickým výkladem. Nebudu se snažit rozebrat akt samotný, ale přístupy, které se k němu vytvořily. Primárním zdrojem bude převážně vybraná sekundární literatura. Nejdříve nastíním historicko-politický kontext srebrenického masakru. Těžiště a hlavní téma mé práce bude pak rozebráno ve druhé části, kde se zaměřím na samotnou percepci masakru v odborné literatuře, a to jak pohledem samotných aktérů, tak i států mezinárodního společenství, které srebrenickou kauzu analyzovaly s geografickým odstupem. Mým cílem je jednotlivé postoje prostudovat a navzájem srovnat.
|
|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
|
| |
|
|
Srebrenica massacre from the perspective of media
Malešová, Romana ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Srebrenický masakr z pohledu médií je osvětlit čtenářům na základě narativní analýzy jak média vnímaly v roce 1995 masakr v Srebrenici. První dvě kapitoly rozebírají teoretické východisko pro bakalářskou práci. Teorie zahrnuje charakteristiku médií a narativní analýzy, která je zároveň metodikou praktické části bakalářské práce. Do teoretického východiska také spadá historický kontext zpracovávaného téma. Poslední dvě kapitoly čtenářům přímo přibližují události, které se odehrály v Srebrenici. Tyto kapitoly obsahují již samotnou narativní analýzu českých, slovenských a amerických médií, jakož i stručnou charakteristiku vybraných periodik. Média, která poskytly lepší zpracované informace o situaci v Srebrenici byly právě české a slovenské periodika, protože americký tisk se primárně zabýval postavením OSN a NATO na území Bosny a Hercegoviny.
|
|
|
Politické a historické souvislosti genocidy v Srebrenici
Fic, Šimon ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá masakrem v Srebrenici, který se odehrál během války v Jugoslávii a bylo při něm zavražděno více než 8000 muslimů. V teoretické části práce je definována genocida. Dále se práce věnuje historickému vývoji Bosny a Hercegoviny a specifikům tohoto území, jimiž jsou etnicita a náboženství. Pozornost je věnována i válce v Jugoslávii, která ke genocidě v Srebrenici vedla.
|
host ::
RSS.